Navždy mne bude víc o člověka, z něhož břímě lásky, smrti a života vyrazí zpěv
Nejkrásnější epická skladba české poezie dvacátého století – Romance pro křídlovku Františka Hrubína – znovu rozesmutnila a v dnešní době vzácným citem, atmosférou lešanské pouti 30. let a první velké lásky v kraji kolem sázavského splavu prosvětlila jeviště, tentokrát v režii Aleše Bergmana v Městském divadle Brno. Na začátku dramatizací stálo jedno z vrcholných filmových děl nestora české režie Otakara Vávry z roku 1967. Ze scénických stojí nejvýše Romance Radovana Lipuse v ND moravskoslezském Ostrava, nejnepovedenější byla Křídlovka Ivana Krobota v pražské Zlaté kapličce. Bergman se Lipusovu pojetí hodně přiblížil, v ledasčem je i překonal. Bergman, konečně nova na divadelním nebi plném vyhaslých hvězd, šel na Romanci pro křídlovku skrze Hrubínův text. Uchoval hudebnost básnické skladby s jejími intermezzy, repeticemi, refrény, codami i závěrečným da capo al fine. A jazyk, od Hrubína neodmyslitelný. A nostalgii, ani v jediném momentu ne však sentimentalitu: po duchu autora nad dávno zašlým věkem mladosti s jeho rozjíveností, rozněžněností i s prvním setkáním s nevyhnutelnou smrtí. Výsostnou atmosféru Romance povýšil pak až k branám nebeským s Hrubínem výjimečně souznělý lyrický song. Neste mě, neste – o Terině. Napsala, složila a zpívá ho v moravských harmoniích Pavla Milcová.
Ostatně Terina Evy Ventrubové je na českých jevištích určitě holkou od kolotoče nejpřesnější. Typově i rozpětím básnického dívčího symbolu: rozdychtěnou první láskou, jednoduchou, opravdovou, k zbláznění živou, zrazenou. A kolem ní stejně přesní Vojta (Oldřich Smysl nebo Jiří Hájek) a Viktor (Ján Jackuliak), starý Vojta (Miloš Kročil) atd. Až na Bergmanovu Romanci zajdete, kupte si program. Je v něm řada originálních, dosud nepublikovaných informací. O Hrubínovi, o Romanci pro křídlovku i o souvislostech… A pak že se v MD Brno hraje komerce, milí braši divadelně zatvrdlí. Bude-li úspěšná, je to jedna z těch vynikajících komercí, za které pánbůh zaplať, že jsou.
Jiří P. Kříž | Právo 01. 03. 2005
